Vážit, či nevážit před a po kojení?
Jak přistupovat k nižším váhovým přírůstkům novorozenců?
Páteční telefonáty rodičů, kteří vyšli z ordinace pediatra více vyděšeni, než uklidněni mají jedno společné téma. Jejich miminko má nízký váhový přírůstek a je doporučen dokrm náhradní formulí.
Někdy ještě dostanou nálepku neprospívající kojenec, varování před dehydratací, špatným vývojem dítěte nebo dokonce doporučení hospitalizace. Výsledkem je úzkost rodičů, stres, narušení a pokles laktace.
Podobný scénář:
Dítě mezi 0–6 měsíci, které má mírně nižší váhový přírůstek, než uvádí percentilové grafy, dostane označení „neprospívající“.
Ač se vyvíjí přiměřeně svému věku, sleduje předměty, drží hlavičku, obrací se, reaguje na podněty – váží však o pár gramů méně než je POTŘEBA = NEPROSPÍVÁ. Tato slova si rodič přeloží jako, něco je špatně, my děláme něco špatně, ohrožujme dítě… (následné diskuze na internetu a v různých facebookových skupinách je v tom tápání ještě podpoří).
Z konkrétních kazuistik cituji nejčastější věty nejen pátečních telefonátů:
„Přibral jen 150 g za týden, musíme prý začít s dokrmem, jinak hrozí dehydratace…“
„Přibrala jen 130g za týden, musíte dokrmovat, jinak se bude špatně vyvíjet mozek.“
„Od lékaře jsem odcházela s pláčem. Na 14 denní prohlídce měl syn malý přírůstek, přibral za 5 dní jen 90g, prý ho trápím hlady. Mám si koupit nějaké mléko a krmit po třech hodinách 60 ml. Časté krmení je prý blbost. Už by měl vydržet 3 hodiny. Mám prý málo mléka proto syn chce kojit tak často. Doktorku vůbec nezajímalo, že mám tvrdá bolavá prsa.“
„Po váženém nakojení v čekárně vypil jen 40 ml, to je podle naší doktorky málo – měl by vypít alespoň devadesátku. Ale on vůbec neměl hlad, kojila jsem, než jsme šli k lékařce. Tak nám půjčili váhu domů a máme vážit před a po každém kojení. Musí vypít 90 ml po třech hodinách. Pokud do zítra nepřibere 30 g, máme jet do nemocnice…“
Obavy lékařů jsou pochopitelné – je pátek, ordinace končí a je třeba rychle najít vhodnou alternativu. Klíčové je situaci správně vyhodnotit a nabídnout řešení, které bude bezpečné a zároveň respektující potřeby matky i dítěte.
Vše záleží na tom, jak komunikujeme a jaké možnosti a jak nabídneme. Citlivý přístup a promyšlená slova často rozhodnou víc než samotné doporučení.
Za každým gramem je příběh
Nižší váhové přírůstky mohou souviset s novorozeneckou žloutenkou. Dalšími důvody mohou být nižší porodní hmotnost, pomalejší sací reflex, nemoc v rodině nebo oslabení matky po těžkém porodu. Drobnějším dětem vyhovuje častější kojení v menších porcích. Důležité je vyhodnocení celé situace a nabídnutí komplexního řešení.
Vždy by měl následovat individuální rozhovor s velkým důrazem na psychickou podporu matky a následná konzultace s laktační poradkyní.
Jednostranný tlak na přibírání podle grafu má velmi dramatické dopady. Přehnaná orientace na hmotnost nás může přivést k psychickým potížím v každém věku.
Ženy kojení často vnímají jako osobní úspěch či selhání. Pokud se dozví, že jejich dítě přibralo „jen“ 140 g místo doporučovaných 150–200/250 g týdně a přestože se jinak chová spokojeně, začne mít obavy. Stres z těchto čísel a tlaku může spustit začarovaný kruh.
Kojení není rovnice
Každý pediatr přistupuje k výsledku hmotnostního přírůstku odlišně. Zatímco pro jednoho je například 130g týdně v pořádku, jiný lékař vyhodnotí situaci větou hraniční váhový přírůstek. Stačí tato věta a pro ženu je to impuls pro googlení, co hraniční přírůstek vlastně znamená a následné vytvoření problému.
Stresujícím prvkem bývá i vážení před a po kontrolním kojení v pediatrické ordinaci. Často zde neexistuje klidná místnost, maminka je odeslána do čekárny mezi ostatní čekající rodiče s dětmi. Na kojení má limit 10–15 minut.
Pokud dítě nevypije dost, následuje verdikt: “máte málo mléka musíte podat dokrm.” Přitom je normální, že plně kojené dítě někdy vypije 20 ml, 40 ml, jindy 70 ml, někdy spí 3 hodiny, jindy se kojí častěji, ale v menších porcích.
Variabilita je přirozená v každém věku. Pijeme tekutiny, svačíme, obědváme. Každá porce je jinak velká a jinak kalorická. Odpovídá naší aktuální potřebě.
Před návštěvou pediatra také zpravidla matky děti doma nakojí, právě proto, aby nemusely kojit v čekárně. Výsledek indikovaného kojení mimo přirozenou potřebu dítěte má právě proto velmi orientační charakter.
Tělo není tabulka
Mnoho pediatrů se při hodnocení prospívání dítěte stále zaměřuje především na hmotnostní přírůstek, často bez ohledu na růst. Přitom právě délka dítěte je stejně důležitým ukazatelem jeho vývoje jako váha. V praxi se však občas stává, že měření délky není při každé kontrole provedeno, případně nejsou zohledněny genetické dispozice dítěte.
Je důležité si připomínat, že každé dítě má své vlastní růstové tempo a vyvíjí se podle svých individuálních potřeb.
Dejme matkám čas a podporu
Na prvním místě u nestandardních hmotnostních přírůstků by měla být konzultace s laktační poradkyní. Nejčastější příčinou nižších hmotnostních přírůstků je špatná technika kojení. Pokud žena dostane podporu, opraví se kojící pozice a další faktory, které jsou součástí laktačního poradenství, není potřeba narušit přirozený cyklus kojení podáváním náhradního mléka.
Pokud vyčerpáme přirozené podpůrné možnosti a dítě stagnuje či ubývá na hmotnosti, může mít dokrm náhradním mlékem v některých situacích také své opodstatnění – ale musí být vysvětlen, prodiskutován a podáván alternativní formou. Nesmí být nařízen pod tlakem a v množství, které nezohledňuje fakt, že žena kojí a chce v kojení pokračovat.
Přirozeným následkem nevhodně podaného dokrmu je snížení stimulace prsu, a tím i snížení tvorby mléka. Často je pak žena v bludném kruhu: čím víc dokrmuje, tím méně kojí – až nakonec kojení ukončí, aniž to skutečně chtěla.
K podobným problémům s výkyvy kojení dochází i v případě vyššího hmotnostního přírůstku.
„Přibral 330g za týden, přejídá se, nesmím prý kojit dříve než po 4 hodinách, jinak bude obézní.“
Této ženě bylo doporučeno kojit dítě nikoli dle jeho potřeb, ale nefyziologicky prodloužit pauzy.
Doporučení povede k nižší stimulaci prsu, dítě bude neklidné, zvýší se stres matky a sníží se laktace. Kojení nemá pouze nutritivní charakter, ale velký psychosociální přesah, což toto doporučení vůbec nezohledňuje.
Zarážející je, že u dětí na umělé výživě se výkyvy v hmotnosti nebo zažívací potíže tolerují. Lékaři je obhajují, jako běžné.
U plně kojených dětí se však řeší každý gram a každý den zpoždění v přírůstku je podroben přísnému hodnocení.
Jak to zvládnout bez vážení
Přáním Unie laktačních poradkyň — ULAPO a důvodem, našich aktivit, je propojení laktačních poradkyň s pediatry. Navázání mezioborové spolupráce.
Je důležité, aby ve výše uvedených případech byla doporučena návštěva laktační poradkyně dříve, než indikace dokrmu náhradním mlékem. Většinou stačí upravit techniku kojení a polohy.
Pomozme matkám získat důvěru ve vlastní tělo a schopnosti.
Věřme, že správná technika kojení, psychická podpora a klid často dokážou zázraky.
Vyplňte prosím dotazník Potřeby laktačních poradkyň, který obdržíte mailem.
